Říkáte si, jak to spolu souvisí? Místem, kde se to všechno střetlo, je třída 9. C. Rodiče tamějších žáků totiž přijali pozvání do předmětu pracovní činnosti – volba povolání a přišli do školy představit svou profesi. A vyprávěli o tom, co si přáli v patnácti studovat, co si přáli jejich rodiče a jak to nakonec bylo.
Prvním hostem se stala právnička a možná byste byli překvapeni, že k zákonům a dalším právním normám může cesta vést i přes střední zdravotnickou školu. A možná by vás také udivilo, že i povolání právníka je ve finále pomáhající profese. Na to všechno se mohli žáci v diskuzi ve třídě hosta zeptat a stejně jako nahlédnout do našich obecních vyhlášek či zákona o obcích.
Na úvod další besedy s hostem v příští hodině jsme všichni ve třídě vyfasovali jednorázové zdravotnické rukavice, protože tentokrát přišel host z laboratoře ve Fakultní nemocnici Motol. V klasických Petriho miskách jsme měli možnost si prohlédnout skutečné vzorky skutečných pacientů a ti neodvážnější z nás si k nim mohli i přičichnout. Všichni se pak mohli ptát na náročnost studia i výkonu profese laboranta či vhodných vlastnostech pro tuto práci.
A domy, byty, interiér městského úřadu i městská knihovna, to jsou pak výsledky práce paní architektky, která si také našla čas a věnovala nám jej při setkání s žáky. Vyprávěla nám o svém vysněném povolání kostýmní výtvarnice, o práci pro architektonický ateliér i výhodách práce na volné noze. Jak těžká je zkouška z deskriptivní geometrie nebo jak jsou dnes spokojeni zaměstnanci černošického úřadu se svými kancelářemi, které navrhovala právě ona.
Kdo ale šťastný rozhodně je, to jsou žáci. Poslouchat hosty, mít možnost se zeptat či nechat se jimi inspirovat je vždy skvělá forma, jak strávit školní hodinu. Milí hosté, děkujeme vám!
Mirka Belhová
