Do předmětu pracovní činnosti – volba povolání si v 9. ročníku zveme hosty z řad rodičů, aby nám představili svou profesi. Tentokrát to ale v 9.C bylo všechno jinak. Pozvání nepřijala maminka ani táta, ale teta. A navíc nám představila profesi, které se většinu své dosavadní praxe věnovala v zahraničí.
Původně totiž na gymnáziu měla za to, že chce studovat především cizí jazyky a dělala proto maximum. V maturitním ročníku však zvážila všechna pro a proti, až se ve finále rozhodla pro studium farmacie. A během vysokoškolského studia pak strávila semestr v Anglii, kde absolvovala i povinnou praxi.
A jestli je práce lékárnice stejná na britských ostrovech jako u nás? Tipujete správně – není. Zatímco v oblasti diagnózy pacienta mají tamější lékárníci větší pravomoce, řadu repetitivních úkonů při chystání zvolených léků už za ně dělají roboti. A kromě všech odlišností a srovnání praxe za kanálem La Manche a v Česku si teta magistra pro naše deváťáky připravila i lékárnický kvíz. Věděli byste, proč jsou tablety označeny dělící rýhou nebo co to vlastně znamená „nalačno“? Takových otázek naši žáci dostali celkem deset, uspěli v nich výborně a jako bonus se dozvěděli, že třeba ve Francii vám váš lékárník i určí, které houby ve vašem košíku jsou jedlé a které jen jednou. Úsměvné a jiné, že?! Ale i to naše děti musí vědět, že někde jsou věci zkrátka jinak.
Mirka Belhová