V úterý 5. 12. měla naše třída nabytý den hned od rána. Nejprve jsme se vydali do Ottománku na poslední lekci plavání. Konečná lekce byla povedená jako předchozích 9, ale přece jenom byla zvláštní. Náš trenér pan Ottomanský si pro nás připravil lekci plnou zábavy a soutěží. Nejlepší byla skluzavka do bazénu, shodují se děti. Z rukou pana trenéra děti dostaly Mokré vysvědčení za velký pokrok v plaveckých disciplínách a sladkou odměnu k tomu. Ani pan trenér Ottomanský nezůstal škodný. Od nás dostal velký obraz bazénu se všemi svěřenci a zasloužený potlesk.
Moc děkujeme!
Dětem plavání uteklo doslova jako voda. Některé děti nemohly uvěřit, že máme za sebou už celých deset lekcí. Atmosféra, přístup, průběh lekcí byly v bazénu u Otomanských naprosto báječné J.
Cestou do školy nadšení vystřídaly obavy z čertů. Opakovaly se dotazy: Zda do školy čerti chodí? Může je pan vrátný do školy pustit?
Ve škole jsme usedli do lavic a pustili jsme se do svačiny. Škola byla poklidná, tak se pár odvážlivců navzájem začalo uklidňovat, že čerti v naší třídě už byli, nenašli nás a že už ani nedorazí. V ten moment se na chodbě ozval dupot a cinkání řetězů. Všichni ztuhli. Ozval se buchot na dveře a všechny oči stanuly na paní učitelce. Paní učitelka se odvážila a šla otevřít dveře. Ani nedošla ke dveřím a už se do třídy hrnuli čerti, za ním andělé a Mikuláš. Čerti a Mikuláš přesně věděli, kdo je „zlobivec“ a kdo hodný a pořádný. Všechny děti slíbily, že budou hodné, nejhodnější a přednesly básničku. Milí andělé dětem rozdali nadílku a všichni jsme se s úsměvem a úlevou rozloučili.
