ON-LINE VÝUKA aneb špetka poezie z našich rukou

On-line výuku máme již rok. Ano rok. Nasbírali jsme zkušenosti i zážitky.

Povídáme si o nich.

A tak se samo nabízí, zkusit ztvárnit on-line výuku ve verších.

Právě to je tématem této výzvy, kterou žáci naší třídy měli na jarní prázdniny.

Máte-li chuť, podívejte se, jak se nám to povedlo.

Příspěvky dětí vkládám tak, jak mi je poslaly.

Myslím, že děti to bavilo a mne také.

třídní uč. MV.

 

On-line výuka

Napsala: Míša P.

Budík zvoní vesele,

nechce se mi z postele.

Mám teď on-line hodinu,

sednu si k ní v pyžamu.

Po klávesách kočka leze,

nedá pokoj, než přeleze.

Narušuje výuku,

tužky hází do vzduchu.

Už mě to zas vyhodilo,

internet se pomátnul,

celé se to sesypalo,

Teamsy jsou jak včelí úl.

Úkol nejde odeslat,

učitel se seká,

počítač mě nemá rád,

mamka se pak vzteká.

Pak jsme zase kamarádi,

všichni se přec máme rádi.

S počítačem pracuji,

z jedniček se raduji.

Doma je to trochu nuda,

ve škole je větší sranda.

Už žádné on-line úkoly,

já chci zpátky do školy!

 

 

Gajdarus Jiřík – 4E – domácí úkoů

JÁ-BÁSNIČKA-ON-LINE-VÝUKA

14.03.2021