Ode dneška jsou deváťáci opět patrony prvních tříd. Na 9. A vyšla třída 1. A. Po loňských výborných zkušenostech se tato akce znovu opakuje.
Měla jsem letos trochu obavu, protože za ten rok moji žáci hodně vyrostli, už jsem skoro nejmenší ve třídě, a jejich projev je někdy drsný… Vše se ale změnilo v okamžiku, kdy jsme vešli do třídy k prvňáčkům. Byli klidní, až skoro nervózní. Pak se sklonili k prvňáčkům, jemným hláskem k nim začali mluvit a já jsem si ani nebyla jistá, jestli mi je někdo nevyměnil. A zároveň jsem byla hrozně moc pyšná!
Prvňáčky jsme doprovodili k jejich skříňkám, ukázali jim, jak se skříňky odmykají a zamykají. Nakonec jsme ještě domluvili místo, kde se budou každý den ráno potkávat.
Myslím, že ač deváťáci na začátku říkali: „Proč letos zase my?“, nakonec byli také nadšení. Padaly totiž věty jako:
„Ten můj je nejlepší!“
„Teď už můžu být táta!“