„Vyrazíme do zbrojnice.“ „Jupí!“ „A budou tam i tanky, samopaly a další zbraně?“. „Do zbrojnice v Mokropsech.“ “ Fakt? My tu takové místo máme?“ Toto je trochu zkultivovaný útržek rozhovoru při plánování návštěvy ve zbrojnici. Opravdu v Černošicích tanky nemáme a pevně věřím, že mít nebudeme. Naším cílem byla Hasičská zbrojnice v Mokropsech. Přivítala nás tu čtveřice dobrovolných hasičů (dvě ženy a dva muži). Už první pohled nás rozehřál. Ne nehořelo, mile se na nás usmívali a auto před hasičárnou se blýskalo až zrak přecházel.
Vysvětlili nám, jak to u nich chodí. Na převlečení mají 1 minutu a na místo, kde mají pomoci se musí dostat do 10min od přijetí zprávy. Tedy tady žádné šnečí tempo. Ukázali nám výzbroj i výstroj. Zbraně mají, to ano a silné. Používají je pro boj s živly i lidskou neopatrností. Pomáhají nejen při ohni nebo povodních, ale i v situacích, kde není, co hasit. A vlastně je. Když někdo potřebuje pomoci z výšky, dostat se odněkud, zbavit se vos, pomoct vyprostit zvířecího kamaráda z nepřístupného místa a v plno zvyklých i nezvyklých situacích. Hasí a zmírňují lidské obavy, strach, nesnáze.
Seznámili nás se součástmi své výstroje, co nosí, jak je to chrání. Mohli jsme si některé části vyzkoušet i na sobě. Děti to moc bavilo (nejen děti), vznikl z toho slalom v hasičské bundě s bombou na zádech, helmou i hadicí….pro nás zábava a legrace, ale chce to sílu a zručnost. Bez fyzické zdatnosti to tady nejde.
A ty jejich zbraně! Zírali jsme. Hydraulické kleště, vyprošťovací náčiní, pily, rozbrus. I ty jsme si mohli potěžkat.
Vyzkoušeli jsme si také přenos raněného na „prkně“. Jen jsme doufali, že v té chvíli se neozve skutečný poplach. Kdo ví, jak by to figurantka Míša nebo Petrův tatínek odnesli. Krční límec moc pohodlný není, víme, co a jak se měří oximetrem.
Už víme, jaké a kdy se využívají sirény, ty jsme nezkoušeli pustit, tím bychom způsobili paniku a vyplašili obyvatele, to se nesmí.
Ale malou houkačku, tu nám pan velitel dopřál. Někteří se pořádně lekli, až nadskočili :). A v autě jsme také byli.
Bylo to u nich úžasné, oni jsou úžasní.
Moooc děkujeme.
Bylo to skvělé.
Moc se nám všem ,naši hasiči, u vás líbilo.
Děkujeme za ochotu, vstřícnost, trpělivost a vřelé přijetí.
5.E a M. Václavková a AP Štěpánka
