Čáp bílý je příbuzný čápa černého. V Evropě je široce znám díky stavění velkých hnízd na lidských stavbách jako jsou opuštěné komíny, střechy budov, kostelní věže nebo sloupy vysokého napětí.
Opeření čápů je převážně bílé, letky jsou černé a dlouhý špičatý zobák spolu s tenkýma dlouhýma nohama jsou nápadně červené. Délka těla dosahuje 95–110 cm a rozpětí křídel 180–218 cm. Čáp je potravní oportunista a jeho složení potravy se liší v závislosti na oblasti výskytu. Do jeho jídelníčku patří menší savci (hraboši, krtci), hmyz, žáby a žížaly, méně také plazi, plži, ryby, měkkýši, ptačí vejce i ptáčata jiných druhů ptáků nebo mršiny. Kořist vyhlíží za pomalé rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor.
K jeho hlavním predátorům patří velké druhy dravců ve střední a východní Evropě to je hlavně orel mořský. Čápi jsou ohroženi hlavně nárazy do drátů elektrického napětí, dále např. úbytkem biotopu či nelegálním lovem.
Čápi tvoří monogamní páry, které se rozmnožují každý rok. Staví si velká hnízda z klestí, která se většinou nacházejí na lidských stavbách, méně na stromech nebo skalních římsách.
Jediným hlasovým projevem čápů je syčení, mnohem typičtější je klapání zobáky, které čápi často používají na hnízdištích.
Může se dožít více více než 39 let.
Zejména díky tomu, že čápi hnízdí v blízkosti lidských sídlišť, se již od pradávna objevují ve folklóru a pověstech. Snad nejznámější evropskou pověrou je, že čápi nosí děti. Podle české pranostiky „na svatého Řehoře čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“.
Čáp bílý je národním ptákem Litvy,
