Myslíte, že je možné, aby člověk s kbelíkem na hlavě stavěl věže ze skleniček a cihel nebo roztáčel talíře na tyčích? Odpovědi na tyto otázky jsme se vydali hledat v úterý 13. února do pražského divadla Archa. Jonášova maminka (ještě jednou moc děkujeme:-)) nám totiž zařídila vstupenky na představení Der Lauf uváděné v rámci mezinárodního festivalu nového cirkusu. A zážitek to byl úplně jiný než jaký známe z tradičních divadelních představení. Byli jsme svědky několika úžasných žonglérských výstupů. Se zatajeným dechem jsme sledovali žongléry, kteří nám předváděli úplně neuvěřitelné kousky. Nejprve se jeden žonglér s kbelíkem na hlavě pokoušel umístit talíře na tyče upevněné v konstrukci a talíře roztočit. To se ale neobešlo bez ztrát, protože některé talíře to nezvládly, přestaly se točit, popadaly na zem a rozbily se. A v tom okamžiku jsme se zapojili i my, diváci. Herci jsme totiž naznačovali, které talíře si má pohlídat a více rozhýbat. V další scénce dva žongléři sedící u jednoho stolu na sebe postupně pokládali skleničky a cihly. Aby to neměli tak jednoduché, znovu měli hlavu zakrytou kbelíky. I při této scénce jsme mohli hercům pomáhat a radit jim, kam skleničky a cihly umístit tak, aby se celá stavba nezhroutila. Nejvíc nás ale bavila ta část, kdy jeden z herců stál na jevišti, na hlavě zase nepostradatelný kbelík, na něm cihlu a skleničku, a my jsme se do něj měli zapůjčenými měkkými míčky trefovat. Tato zábava nás opravdu pohltila a s velkou radostí jsme míčky házeli. Nakonec jsme si všichni nasadili kouzelné brýle, které rozsvítily svět kolem nás. Brýle totiž vyčarovaly okolo věcí, na které jsme se dívali, krásná duhová srdce. Představení bylo moc zajímavé, určitě nás hodně obohatilo, protože jsme se dozvěděli, jaké různé podoby může dnešní divadlo mít. A co všechno je vlastně možné. Určitě na tento zážitek budeme dlouho vzpomínat.
