Den Země připadá každoročně na 22. dubna. My ve škole jsme si ho oslavili již v pátek 21.04. a v dětech jsme se snažili probudit zájem o životní prostředí a svět kolem nich.
Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970, v současnosti probíhá každoročně ve více než 193 zemích světa a je koordinován organizací Earth Day Network.
Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.
V letošním roce byl pro žáky environmentální program připraven ve spolupráci s organizací Lesy Praha.
Černošice jsou sídlem, kterým protéká řeka Berounka. I proto byla jako společné téma všech aktivit zvolena voda, vodní prostředí. Vždyť voda tvoří dvě třetiny zemského povrch a 70-80% dětského těla, dospělého pak přibližně 50-60% . I my všichni jsme tedy tvořeni z velké části právě vodou.
Podél břehu Berounky na děti čekala čtyři stanoviště s lektory. Stanoviště byla věnována koloběhu vody, vodním ptáků, rybám a savcům žijícím u vody.
Na „vodním“ stanovišti, které bylo věnovánu koloběhu vody, jsme si povídali o významu vody v krajině, o hospodaření a jejím využití o tocích. Ukázali jsme si jak voda cestou „pracuje“, co přináší a odnáší v jednotlivých částech svého toku. Děti se dozvěděli také o jejím využití při získávání energie (hydroelektrárny) a dříve např. ve vodních mlýnek při mletí obilí. Při hře si děti vyzkoušely, zda je pro krajinu výhodnější přímo tekoucí řeka nebo řeka s meandry. Tato aktivita se jim moc líbila, jelikož byla přímo s vodou z Berounky.
Na dalším stanovišti jsme potkali „chlupáče“ – savce, kteří si zvolili vodní prostředí za svůj domov. Viděli jsme je na velkoformátových fotografiích, některé i vycpané. Viděli jsme jejich lebky a mohli jsme porovnat jejich stále dorůstající hlodavé zuby – hlodáky. Sáhli jsme si na jejich kožešiny. To bylo příjemné, hebké i drsné. Dozvěděli jsme se, že nejhebčí kožíšek má norek a z vydří zas nevypadávají chlupy- nelíná. Porovnali a obdivovali jsme vodní stavby nutrií a bobrů. Děti dnes již vědí, jak vypadá vydra, norek, ondatra, nutrie i bobr. Některé z nich můžeme potkat i na Berounce. Víme, kdo z nich je u nás v republice domácí a kdo jsou přistěhovalci – zavlečený druh a co to pro ekosystémy znamená. Pokud si myslíte, jako mnozí z nás, že bobr s nutrií má žluté až oranžové zuby, protože si je nečistí, tak je to mýlka. Důvodem je jejich minerální složení ne nečištění.
Na třetím stanovišti jsme se věnovali sladkovodním rybám žijícím v našich tocích. Lektoři nám ukázali nejběžnější býložravé, všežravé i dravé druhy. Některé jsme tu viděli i živé v akváriích. V nádržkách tu plaval kapr, okoun a lín. Povídali jsme si o způsobu života ryb i o nebezpečích, která na ně číhají. Děti poznávaly rybí druhy. Dozvěděli jsme se i to, že některé naše ryby se putují vytřít do moře (úhoř) a pak se vrací zpět do řek. Jiné ryby se zas vydávají do trdlišť vytřít proti proudu . Při pohybové aktivitě si děti mohly vyzkoušet, jaké je to překonávat sílu proudu (ne ve vodě, ale na suchu s pružným lanem).
Posledním dnešním stanovištěm byli vodní práci. Povídali jsme si o jejich způsobu života, přizpůsobení těla, lovu i hnízdění. Viděli jsme vodní ptáky i ptáky brodivé. Některé zde měli lektoři vycpané. Prohlédli jsme si ledňáčka, volavku, lysku, labuť, slípku zelenonohou i kormorána. Zjistili jsme, proč některé druhy považují rybáři za škodnou. Poznávali jsme ptáky podle obrázků. Mohli jsme si vyzkoušet lovení křupek jako kachny.
Program Lesů Praha byl velmi pěkný, pestrý a děti bavil.
Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí, zopakovali jsme si, co už víme a získali jsme nové poznatky.
Cestou jsme si stihli prohlédnout nové obyvatele naší školní zahrady, o které se i naše třída bude starat.
