Navzdory nabitému programu se projekt školní družiny pro druhé oddělení dostal v prvním pololetí do první třetiny čtené knihy. Nově čteme pravidelně v úterý, je to jediný den, kdy obě třídy končí stejně a zároveň den, kdy nemáme v oddělení žádné hosty čekající na to, až se jim uvolní vlastní třída.
Po přečtení kapitoly hrajeme hru k tématu nebo se věnujeme jiné činnosti s ní spjatou. Děti si tak nevědomky procvičují trpělivost, spolupráci, jemnou i hrubou motoriku, grafomotoriku…, atp. Bezprostředně poté následuje vyhodnocení v podobě červených bodíků do celoroční družinové soutěže O nejšikovnější medvídě.
Za sebou již tedy máme seznámení tří sourozenců z knihy se svéhlavou sestřenicí, u které letos nečekaně tráví prázdniny. Po první kapitole jsme se snažili nevyrušit nerudného strýce od vědecké práce. Zápletka spočívala v upravené variantě už tak oblíbené hry: cukr-káva-limonáda-čaj-rum-bum. V rámci druhé kapitoly jsme si zkusili ulovit nějakou tu rybu, jako to dělají rybáři z Kirrinské zátoky; my jsme si rybky ale museli předem namalovat a vytvořit improvizované moře. Po poslechu další kapitoly děti domalovávaly nového kamaráda – psa Tima; kdo měl nejvěrnější obrázek, vyhrál malou odměnu. Následovala hra na Hamouna s cílem sníst všechny slané preclíky v misce s tím, že kdo bral poslední, byl Hamoun, ale i ten měl možnost se ještě rozdělit. Ve čtvrté kapitole se děti z knížky potápěly k vraku staré obchodní lodi a nás čekal nácvik dovednosti nutný k podobné činnosti: soutěž o nejdelší výdech do sklenice s vodou: Kdo vydrží foukat do svého brčka nejdéle? Pro velký úspěch byla zařazena ještě jedna hra: na potápěče – děti se musely tužkou rozhoupanou na provázku trefit do úzkého hrdla vodou naplněné lahve. V páté kapitole se naši hrdinové konečně vypravili na ostrov. Kromě jiných, u moře žijících zvířat, tam byla spousta divokých králíků. Kdopak asi vyhraje soutěž o nejchlupatějšího ušáka? K vyhodnocení mi pomohly vychovatelky z přilehlých oddělení. Děti z knihy v šesté kapitole zažily děsivou bouřku, uvěznila je na ostrově, kde ji přečkaly ve zřícenině hradu. Zkusili jsme si v oddělení nasimulovat podobnou. Stačily nám na to vlastní ruce a nohy, ale i tak to byl pěkný rachot. Pro tak dlouhý pobyt na ostrově je nutné mít pořádné zásoby trvanlivého pečiva – v sedmé kapitole se o tom přesvědčila i naše Správná pětka. A tak jsme si i my ve školní kuchyňce upekli kakaové, kokosové a citrónové sušenky.
V nejbližších týdnech nás čeká ještě spousta s knihou souvisejících činností. Třeba výroba společenských her s vlastními pravidly. Co se také dá jiného dělat, když je v Kirrinské zátoce ošklivo a děti nemohou jít ven. Dále naši hrdinové vyrazí na útesy u ostrova; nedávná bouře totiž vyzdvihla vrak lodi ze dna moře a posadila ho na útesy. Jistě proběhne hra zaměřená na paměť ve spojitosti s obsahem kapitoly. Potom nás čeká výroba starého pergamenu s mapou k pokladu, který je pravděpodobně ukrytý. Ale to už bychom moc předbíhali.
Na pokračování dalších dobrodružství se těší
Anna Totušková
vychovatelka
