Hej rup, už jí nesem…

Zdravověda není jen věda, ale aby měla smysl a byla použitelná, musí být její součástí také praxe. A praxe se v lavicích nezíská. Proto se zdravotní tematice věnujeme i prakticky.

V pondělí se děti učily, jak správně zacházet se zraněným (jako zraněným), učily se jej šetrně přetočit do polohy, ve které můžeme dobře zjistit základní životní funkce. dýchání a srdeční činnost, tedy do polohy na zádech.

Zkoušeli si převracet sebe navzájem.

 

Když dětem otočení do polohy na zádech šlo, přidali jsme další krok. Bylo třeba zraněného přemístit a jelikož nebyl v bezvědomí, mohli jsme použít k přesunu plachtu. Tu však bylo třeba pod něho co nejšetrněji dostat, tedy jeho dostat na ni- a zas jsme otáčeli…

Kde jedny ruce nestačí, mohou pomoci další…

 

 

Co když se stane, že je třeba pomoci někomu, kdo je mohutnější než zachránce? Pak je třeba spojit síly. Komunikovat, spolupracovat a podaří se i to. K tomu může jako model posloužit třeba paní učitelka i slečna asistentka. Aneb, jak je psáno v jedné dětské básničce

…… ty jdi sem a ty jdi tam, počkejte, až zavolám….. hej rup, už jí nesem…

   

Děti velmi pěkně pracovaly.

Všichni „jakozranění“ přežili nácvik bez viditelných známek poškození.

V získávání znalostí a zdokonalování dovedností z oblasti zdravovědy a první pomoci budeme nadále pokračovat.

 

24.10.2017