Hra na básníky

Láska je jako večernice plující černou oblohou …. známá báseň Václava Hraběte zhudebněná Vladimírem Mišíkem. Deváťáci plnili úkol z pracovního sešitu Hravá literatura pro 9. ročník vydavatelství Taktik a domýšleli neexistující pátou sloku. A jak se s tím popasovali? Posuďte sami.

Láska je jako kámen 

pod modrou hladinou

Náš život hoří jako plamen

A mrtví milovat nemohou

AHk

 

Láska je jako vzácná mast,
která pomáhá i v utrpení,
hojí bolavá srdce zas a zas,
až do úplného zapomnění

TBo

Nepomůže ani žádná  vzácná mast

Všechny čeká jisté  utrpení

Trápení zas a  zas

Dokonce hrozí zapomnění

JH

Na bolest je láska vzácná mast

zalepit náplastí to převeliké utrpení,

které se objeví zas a zas

jediné, co jde dělat je přeměnit ho v zapomnění.

LH

Láska je jako vzácná mast,

Která přináší utrpení.

Když se ale sejdete zas, 

Utrpení přijde v zapomnění.

LK

 

Láska jako vzácná mast Vám připadá

I když vás srdce z jejího utrpení tuze bolí

Znovu a zas tou ostrou bolestí srdce rozpadá se 

Nakonec bolest čas však uvrhne v zapomnění

VK

 

Láska je jako vzácná mast 

Přesto je v ni mnoho utrpení, ale slast. 

Mladá paní naráží na mladé chlapce zas, 

Ale chlapce to uráží zas a zas. 

V zapomnění spí, 

 a ve dne sní. 

SM

 

Láska je jako květina,

vlající ve větru.

V růžích je útěcha,

A v pomněnkách žal.

JN

 

Láska je jako utrpení,

Dražší než vzácná mast,

Upadne brzy v zapomnění,

A v srdci díra zas.

LP

 

….přátelé jsou jako vzácná mast

…. pomůžou skončit utrpení

….  a když přijde zas

… pomůžou k zapomnění

KP

 

Láska je jako vzácná mast,

 která neléčí utrpení.

Objevuje se zas a zas

A nezpůsobuje zapomnění

AŠá

 

Láska je jako vzácná mast,

občas musíme přejít přes utrpení,

abychom byli šťastní zas

a nežili v zapomnění.

 

Láska, to je  vzácná mast

způsobuje velké  utrpení

chceme ji zas a  zas,

až do temného zapomnění

DV

 

A ještě zápis V.K. ze čtenářského deníku:

Blues pro bláznivou holku a jiné básně

Václav Hrabě

 

Tvorba Václava Hraběte je pro mě osobně jedna z mých neoblíbenějších. Ano, vím, že to zatím nemohu říci, neboť všechny moje básnické sbírky se vejdou na půlku malé poličky v titěrné skříňce, ale doopravdy se mi líbila. I když je pro mne kolikrát velmi těžké pochopit opravdovou „podstatu“ významu básně, líbilo se mi, že u více básní v této sbírce jsem ji najít dokázala. Narozdíl od jiných autorů si myslím, že Václav Hrabě má dar vyjádřit složité věci jednoduše. Proto pak i v tak mladém věku, jako je ten můj, dokážu s básní „souznít“ a pochopit „co tím chce básník říci“.

 Václav Hrabě píše volným veršem a jeho básně jsou velmi melodické. Některé z jeho básní jsou téměř písně. Vždyť jak by taky ne, když je mimo jiné i hudebník a jak už vím, jeho básně byly i zhudebněny. Nejznámější z nich se jmenuje Variace na renesanční téma.

Mně osobně je nejbližší báseň Déšť, četla jsem ji a slyšela tolikrát, že už ji opravdu umím nazpaměť. 

 

Čtenářský klub

Poeta 

Pozvánka na recitační večer

Dámy a pánové, na počest Václava Hraběte se bude pořádat recitační večer. Ano, možná si pokládáte otázku, jak to v této v době myslíme? No, náš recitační večer bude online.

Sejdeme se na teams-náš recitační sál-v sedm hodin večer. Připravte si doma sklenku šampaňského a uvidíte, že se vám to bude velice zamlouvat. Abychom Vás ještě nalákali,  přikládáme kousek jedné z básní Václava Hraběte a budeme se na Vás těšit na teams ve skupině Poeta.

 

Déšť

Václav Hrabě 

Na horkých střechách zasyčel déšť

jako když hoří suchá tráva

Promoklá tramvaj odbíjí šest

na město tiše poprchává…

14.06.2021