Kdo si hraje, nezlobí! To je sporné, zlobit se dá i při hraní. Ale nám to nevadí, od toho přeci všechny ty hry jsou, aby se děti naučily dodržovat pravidla, spolupracovat spolu a tolerovat nedostatky ostatních. A tak své fyzické napětí z dopoledního sezení v lavici chodíme uvolňovat do školní tělocvičny.
Abychom o tento blahodárný pohyb neochudili další oddělení, od listopadu berou děti z Medvídků s sebou i jiná zvířátka ze školy. Děti se tak naučí nové hry a jejich vychovatelky pravidla. Hry pak mohou hrát ve svém oddělení nebo venku, prostě jinde, než v tělocvičně. A tak vznikla zájmová činnost sportovní: Kdo si hraje, nezlobí. Nejčastěji hrajeme různé honičky, štafetové hry a překážkové dráhy.
Na fotkách jsme s oddělením Soviček a hrajeme:
- Krotitele duchů – duchové a strašidla běhají po rušné ulici z hradu do hradu, cestou musí dávat pozor na krotitele duchů a kanály. Nikdo nezůstane dlouho uvězněn, o to se stará semafor. Červená, žlutá, zelená a hurá zpět do hry.
- Mrazík na 100 způsobů. Je libo selfíčko se sluníčkem, roztočení šroubku, nebo snad podkutálení míčem?
- Zloději pokladů se střídají se strážci, kdo bude mít nejvíc diamantů? Rozkradli jsme drahocenné naleziště, ale stále nemáme dost. Co si ukrást poklad sobě navzájem?
Nepřijde vám, že hodinka je na to málo… Děkuji Daně za fotky :o)
Anička
