Převážnou část dnešního společného času jsme strávili ve společnosti našich přátel. Podle biologické kategorizace tito přátelé sice nepatří do živé přírody, přesto že mi víme, že dýchají, vyvíjejí se, rostou, mají svou historii, dokáží mluvit, vztekat se, smát, pohladit a říci nám mnoho zajímavého i poučného. Již víte, s kým jsme dnes strávili náš čas?
Ano jsou to knihy. Myslím, že již všichni zjistili, že kniha se nečte jen, když to rodič či pedagog nakáže, že kniha je přítel.
Pracujeme s nimi během celého školního roku, někdy se jim však na zoubek díváme podrobněji.
Dnes jsme zaměřili na vývoj knihy, její postavení v životě dříve a dnes, její funkci, na literární žánry a spisovatele i ilustrátory, které známe.
Během našeho povídání děti mnohdy s překvapením zjišťovaly, kolik toho vědí. Společně se jim podařilo formulovat, co je pohádka, dobrodružná literatura, sci fi i fantazi. Již víme, proč se dívčím knížkám říká červená knihovna.
Děti dnes do školy s dovolením od rodičů přinesly staré knížky. Představili jsme si je, seřadili chronologicky, porovnávali jsme jejich vzhled i ilustrace, vysvětlovali si význam slov. Z Vojtovi knížky z počátku dvacátého století jsme se pokoušeli vyřešit hádanky. Nejstarší knížka, která s námi dnes byla, pocházela z konce devatenáctého století, přinesla nám ji Emma.
Byly s námi knížky, co četli rodiče i prarodiče. O některých děti věděly odkud jsou o jiných věděly méně. Měli jsme v rukou staré slovníky, kuchařky, pohádkové knížky, staré učebnice, sborníky, dobrodružné knížky ve stylu „robinsonád“, mayovky, sci fi i klasickou dětskou příběhovou prózu.
Také jsme si dnes představili knížky, které právě čteme, vzájemně jsme si je prezentovali. Získali jsme mnoho zajímavých tipů na čtení nejen o prázdninách.
S knížkami nám dnešní na vyučování vyměřený čas až příliš rychle uplynul.
23.6.2017
