Na předposlední školní den jsme se velmi těšili. Nejen proto, že jsou již na dohled prázdniny, ale nás tento den čekal lov zkamenělin. Vydali jsme se do okolí Radotína s paleontologem RNDr. Štěpánem Rakem, Ph.D., s nímž se děti seznámily při vydaření akci Za predátory pravěku (https://www.zscernosice.cz/za-predatory-do-praveku/) v únoru.
Dnes byl v plánu lov v terénu. Vybaveni jsme byli čepicemi, pitím a mnozí i kladívky. Naše výprava začala chybou, která se ve výsledku ukázala jako super krok. Z toho plyne ponaučení: „Neříkej, že je něco špatně, když nevíš, k čemu to bude dobré, a co se z toho vyklube“. Jojo, už víme že zastávka K cikánce a Cikánka nejsou to samé :). Ano, dojeli jsme jinam. Spojili jsme s naším průvodcem, který na nás čekal na jiném místě. Tedy, on čekal na správném. Vydal se nám naproti a my šli svižným husím pochodem naproti jemu. A… a dostali jsme se k lokalitě, kam se chodí méně často, jelikož není úplně v blízkosti mhd. A to bylo to, co se ukázalo jako super dozvuk chybného vystoupení.
Před lovem zkamenělin v suti jsme si dali trochu teorie. Děti se dozvěděly, jaký je rozdíl mezi ulitou, schránkou a miskou a jací živočichové je měli a mají.
Do schránky se živočich schová celý tak, že z něj nic nevidíme. Ulita mušle je miska. Viděli jsme modely pravěkých hlavonožců a dozvěděli jsme se, jakým způsobem se pohybovali. Pohybovali se podobným způsobem, jako balonek, který nám uletí, když ho nafukujeme, jenže hlavonožec vypouští vodu.
Děti byly překvapení zjištěním, že největší hlavonožec měl 14m. Schránky hlavonožců byly naší hlavním úlovkem na lovišti v lese. A jak na to? Prohrabávat suť, otáčet kameny. Kdo něco najde, jde se poradit, když je to zkamenělina, dostane kartičku s obrázkem živočicha a jeho popisem.
Prohrabávali jsme se mořským dnem starým 420milionů let.
Prošli jsme kolem cementárny. Těží se tu vápenec. Vápenec může mít několik barev – šedou, bílou, růžovou i černou. Tady, v okolí Radotína, jsou především ty šedé.
Na skále s odkrytými vrstvami děti viděly vrásy. Dozvěděly se o stavbě Země, o pohybech zemských desek, vrásnění, o základních typech hornin (uložené, sopečné a metamorfované). My se dnes setkaly s usazenými (sedimentárními) horninami – břidlicí a vápencem.
Pak jsme se dostali do lokality, kde se vyskytují zkameněliny trilobitů. Na ty byly děti obzvláště natěšené. Pravěk = trilobit, dinosaurus, mamut. Dinosauři ani mamuti dnes v plánu nebyli.
Kdo neměl, mohl si od pana Raka zapůjčit kladívko a ochranné brýle. Připomenuli jsme si pravidla bezpečného zacházení a pustili se do pátrání po trilobitech.
Netrvalo dlouho a děti počaly nosit své úlovky. Byly nadšené.
Čas na exkurzi plynul nějak rychleji. Uteklo to až moc rychle.
Každý, opravdu každý si v batůžku nesl domů kus historie naší Země.
Zkameněliny v muzeu jsou nádherné. Avšak najít otisk pradávného organismu, to má jinou cenu. Je to krásný pocit, držet v ruce tvora nebo jeho kousek, který tady žil, když člověk byl v nedohlednu.
Bylo to super dopoledne, skvélé zakončení letošního školního roku.
Děkujeme mooooc našemu 1*** průvodci Štěpánu Rakovi
Za 4.E Mgr. Martina Václavková
třídní učitelka
