V pátek 29.listopadu jsme se vydali do pražského Rudolfina.
Ani cestou jsme nezaháleli. Hledali jsme zkameněliny mlžů v metru, pozorovali racky a kavky, povídali si o pamětihodnostech i událostech nedávných dob spjatých s oblastí kolem Rudolfina.
V Rudolfinu nás očekával program s názvem Muzikanti, co děláte. Podle anotace nás čekalo povídání o folklóru a muzikanti s cimbálem.
Přivítala nás krojovaná slečna a odvedla nás do tmy, kde hrála muzika. Bylo to zvláštně tajemné. Hádali jsme, kolik muzikantů hraje. Pak jsme je společně probudili písničkou.
Kapela byla složená z houslí, kontrabasu, violy a cimbálu. Hráči nám představili své funkce v orchestru i své nástroje. Porovnali jsme jednotlivé nástroje. Dozvěděli jsme jsme, kdo je prímáš a kontráš, kdo má na starosti rytmus, melodii i kdo dodává písni emoce. Kdo a jak může zvuk kapely zrychlit i zpomalit, ztišit nebo zvýšit hlasitost. To si děti také vyzkoušely.
Pak nás již muzikanti vzali na výlet do pěti regionů, kde jsme zažili atmosféru kraje. Děti se seznámily i s nářečími a ač jim to mnohým došlo až po programu. Některé slova je obzvláště zaujala.
Odpočinuli jsme si pod hvězdami a zaposlouchali jsme se do zvuků noci v podání cimbálu. Ani vstávat se nám nechtělo.
Při našem putování jsme se dostali až na Slovensko, kde jsme si i zatancovali.
Program byl velmi hezky připravený, dynamický, pestrý.
Moc jsme si jej užili.
Ve škole jsme si o programu společně povídali. Shodli jsme se na tom, že byl daleko lepší, než jsme očekávali.
Děkujeme.
Martina Václavková, třídní učitelka
Ještě malý kvíz pro čtenáře.
Dozvěděli jsme se, že ke kroji v některých regionech patří pánská vestička. Poznáte podle jejího názvu, kde jsme byli?
Vesty se tu jmenovaly: kordule, brunclek.
Následující video je otočené na bok, omlouvám se.
