Dobrý den, dovolte, abych se vám představil. Jsem skřítek z 5. D. Zatím ještě nemám žádné jméno, a není divu, vždyť jsem se narodil teprve včera. Všechno začalo u Elly doma, když mně se svojí maminkou vytvořila tělíčko, měkoučké jako polštářek. Tělíčko pak donesly do školy, kde mně začaly děti postupně přidělávat další části a zkrášlovat spoustou věcí, které si přinesly z domova. Byl jsem úplně dojatý z toho, jak se do práce zapojili úplně všichni, opravdu celá třída. Děti utvořily skupinky a každá se věnovala tomu, co jí bavilo. Někteří měli na starosti mé ošacení – na stroji přešívali starou košili tak, aby mi dobře seděla. Jiní vyráběli obrovský oranžový klobouk, který mi opravdu sluší. Děti nezapomněly ani na husté a dlouhé vousy, důležitý doplněk každého pořádného skřítka. Ve třídě se taky vyráběli malí pavoučci, které pak na mě děti spolu s pavučinou připevnily. A chybět nemohly ani pořádné hnědé boty – ty mi kluci přilepili k tělu tak, abych je nemohl ztratit. Protože mám rád les, děti mě vyzdobily čerstvě nasbíranými barevnými listy. A co nemohlo ještě chybět? No přece dýně, vždyť se blíží svátek Halloween! Dýni krásně vydlabali a vyřezali dva šikovní kluci a dovnitř vložili svíčku. No, musím neskromně přiznat, že jsem opravdu velký fešák. A i kdybych náhodou nevyhrál tu soutěž o nejhezčí strašidlo na škole, vůbec mi to nevadí, protože děti mi slíbily, že můžu zůstat u nich ve třídě a dělat jim tam radost. A to je víc než jakákoliv výhra!
