Dnešní den začal koncertem. Zavítal k nám komorní soubor paní Slavické Cenerentola s hudební povídkou Píseň noci.
Vyslechli jsme příběh o malém zvídavém chlapci, který chtěl vědět, jak zní noc. Po Písni noci pátral mezi lidmi, ale nikdo mu nedokázal odpovědět. Obrátil se tedy na zvířátka, která mu zazpívala, jak si zpěv noci představují ony. Zpívali mu kočka, želva, slon, had, tukan a papoušek. Ale chlapec nebyl stále spokojený. Obrátil se tedy na vrbu, které se většinou všichni svěřují. A co vrba? Vrba mu poradila, aby otevřel svou duši a pozorně poslouchal, pak že svou píseň noci uslyší. Každému totiž noc zpívá jinak.
Příběh provázely skladby písní noci tak, jak si ji představovala jednotlivá zvířátka. Hráli je členové souboru a slovem provázela slečna Klára Slavická, která je autorkou textu povídky. Hudební povídku napsala na motivy skladeb německého skladatele Joachima Johowa. Bude hrána v knihovně pražského Goethe institutu.
V příběhu bylo ukryto sedm knížek. Měli jsme za úkol se je pokusit objevit. Některé jsme našli, některé ne.
Děkujeme moc za velmi krásný zážitek.
Martina Václavková a 5.E.
Dnešní představení ještě doplním citátem, která mám ráda.
„Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst. “ Carlo Goldoni
