Dnes jsme se vydali plni očekávání do školní knihovny za paní knihovnicí, která pro nás připravila program o vzniku a vývoji písma.
Nejdříve bylo nutné se zamyslet, k čemu písmo je dobré, zda je důležité, co to vlastně písmo je.
Nejlépe podstatu písma vystihl Miki. „Je to věc, kterou se dorozumíváme, řeč na kterou se můžeme koukat. Někdy je důležitější než řeč, jde na to kouknout znovu.“ Za tuto definici si vysloužil bouřlivý potlesk.
Povídali jsme si o tom, kdy, kde a jaké písmo vzniklo, na jaké materiály se psalo a čím. Ukazovali jsme si, jak písma vypadala. Paní knihovnice měla připraveno plno zajímavých ukázek, kterými své povídání ilustrovala.
I děti věděly více, než si zprvu myslely. Velmi hezky spolupracovaly. Pracovaly i s pracovními listy, kde si ověřily, co si zapamatovaly.
S písmem jsme pokračovali i ve vlastivědě, kde děti dnes čekalo luštění a šifrování zpráv v runovém písmu.
Program se nám všem velmi líbil.
Do knihovny chodíme rádi.
Z knihovny jsme odcházeli obohaceni o nové poznatky a někteří i s čerstvě vypůjčenými knížkami.
PS: Pro zájemce o toto téma vřele doporučujeme knížku Kláry Smolíkové: Spolkla mě knihovna
Thovt – egyptský bůh moudrosti
Enki, Enkidu – sumerský bůh moudrosti
