V pátek 19.dubna jsme se vypravili do Prahy na další z našich výprav za poznáním. Započali jsme ji procházkou po Národní třídě.
Hledali jsme a našli. Co? Nejstarší značku, která nám dnes jako značka ani nepřipadá. V Platýzu bývaly konírny, kde bylo možné „zaparkovat“ povoz a nechat obstarat koně. U vjezdu je dosud značka, která ukazovala, zda je již plno nebo jsou ještě volná místa. Tou značkou byla plastika sovičky na bidýlku, Pokud byla sova u vchodu hlavou dolů, bylo plno, když seděla vztyčená, bylo možné vjet dovnitř. U vjezdu jsme si prohlédli také velké patníky sloužící k ochraně domu, aby povozy vjezd neponičily.
Pokračovali jsme ke zkamenělému chlapci. Toho děti objevily na stříšce Kostela sv. Martina ve zdi. Váže se k němu několik pověstí. Podle jedné z nich, to býval neposlušný hoch, kterého matka proklela, podle jiné byl zkameněním potrestám za pokřikování na lidi. Dnes je to chrlič ve tvaru chlapce, který slouží k odvodu vody z okapů kostela.
Dále jsme šli na Betlémské náměstí. Připomenuli jsme si významnou postavu našich dějin Jana Husa, když jsme procházeli kolem Betlémské kaple, kde kázával.
To jsme se již ocitli blizoučko našeho cíle. V Náprstkově muzeu nás očekávali s programem Pod souhvězdím Jižního kříže.
S milou paní lektorkou jsme se věnovali oblastem, které jsou nejen kulturně velice odlišné od naší evropské oblasti. Povídali jsme si o Austrálii a Oceánii.
Děti správně ukázaly na velikánském globu, kde je naše republika i kde se nacházejí oblasti, kterým se náš program věnuje.
Prohlédli jsme si stálou expozici a popovídali jsme si o vystavených předmětech, jejich využití i významu. Viděli jsme ukázky předmětů rozmanitých tichomořských kultur.
Hledali jsme a přemýšleli, co máme s tamějšími kulturami společného a co nás naopak odlišuje.
Zdejší lidé, původní obyvatelé, byli a jsou velice úzce spjati s přírodou a předky a to především prostřednictvím rozmanitých rituálu.
Ve vitrínách jsme si prohlédli předměty denní potřeby, zbraně i předměty sloužící při obřadech.
Děti velmi zaujaly zdobené štíty, masky i sošky.
Ve druhé části programu jsme se nechali inspirovat australským uměním a tvořili jsme obrázky tradiční tečkovanou technikou.
Jelikož je značně časově náročná a pracná, byla to pro nás zkouška a více se jí budeme věnovat ve škole při pondělní výtvarné výchově.
Výprava za památkami Prahy a kulturami protinožců se velmi vydařila.
Program i expozice děti zaujaly.
Bylo to moc pěkné a příjemné dopoledne.
