Během prvních týdnů tohoto školního roku jsme se věnovali projektu POVĚSTI. Jak již název napovídá, hlavním tématem byly pověsti a to staré pověsti české, báje i legendy o nejstarších dobách v naší vlasti. Společně jsme si četli v knize Staré pověsti české, vytvářeli jsme ilustrace, pracovali s pracovními listy. Společně s Praotcem Čechem jsme absolvovali v Čechově stodole v Bukové u Příbrami cestu napříč dávnou historii. Předvedli jsme mu, co jsme si již zapamatovali a dokonce jsme mu připomněli několik událostí, které mu z paměti unikly- to je vzhledem k jeho věku omluvitelné. Např, že dle pověsti měli obyvatelé Stadic povinnost dodávat na dvůr Karla IV. lískové oříšky z lískového keře, který vyrostl z Přemyslovy otky, pověst o Meluzíně – bájné pramáti Lucemburků. Za znalosti jsme sklidili velkou pochvalu a navíc odlitek českého znaku. Byli jsme v obci Neumětely, jejichž obyvatelé věří, že Šemík – věrný kůň Horymírův, zde pochován leží. Hrdinové i místa se nám objevili v diktátech i pravopisných cvičeních. Nikdo z nás již snad nenapíše Přemisl, Horimýr, Šemýk, Byvoj, Višehrat ani Lybuše. Víme, že dívky dle pověsti nesídlily na Žěníně a panovníkem, který se prý narodil v obilném poli nebyl Pšeník anI že Svatý Václav nečeká se svými rytíři v hoře Říp. : )
Na závěr našeho pověstného putování jsme navštívili pořad s panem Janem Přeučilem a Janou Hruškovou POVĚSTI ČESKÉ ANEB POHÁDKY POD ŘÍPEM. Děti se do programu aktivně zapojovaly, zopakovali jsme si společně, co jsme se dozvěděli. Pořadem nás provázely písničky Zdeňka Bartáka, které vtipně dokreslovaly situace a scénky. Program byl velmi hezky a vtipně koncipován. Děkuji za umožnění účasti na něm paní Pospíšilové.
