Pro naši školu se stává už tradicí, že se zúčastňuje projektu Příběhy našich sousedů. Na základě zajímavých osudů pamětníků vytvářejí děti v dnešní době krátké filmy o nich. K tomu je zapotřebí, aby s pamětníkem vedly rozhovor, který pak každý tým zpracuje po svém.
Letos se konala závěrečná prezentace 11. března v Městském kině v Berouně a zúčastnilo se jí celkem 6 týmů. Náš tým byl nejmladší, byl tvořený jen žáky z 8. třídy, zatímco ostatní byli deváťáci nebo dokonce studenti prvního ročníku střední školy.
Pro naši prezentaci jsme si vybrali osud Huberta Poula, který žije v Černošicích více než šedesát let a zná je jako vlastní boty. Nikdy neuhnul před komunisty a celý život je věřícím křesťanem. I přesto se mu podařilo za minulého režimu vystudovat vysokou školu a pracovat jako konstruktér strojů, které jsou důležité při výrobě čokolády. Zároveň je od 80. let kronikářem farnosti, do které spadají i Černošice. Tahle kronika je panem Poulem psaná vlastní rukou. Ve filmu jsme původně měli i část, kde pan Poul čte z kroniky, jak to tady vypadalo v době covidu. A věřte, že to mělo někdy až absurdní stránku, protože byl například vyhlášen zákaz zpěvu a hraní na varhany! V našem krátkém dokumentu tohle ale nezazní, protože jsme byli limitováni třemi minutami, a to je na jednu stranu dlouhý čas, ale na druhou stranu příliš krátký na všechny peripetie, jimiž Hubert Poul prošel.
Tým, který zpracovával životní cesty pana Poula, se vytvořil během jedné hodiny češtiny, kdy nová učitelka, která si vzala projekt na starosti, řekla o tom ve třídě a téměř okamžitě se jí přihlásilo ne pět, ale šest dětí. Nakonec byl utvořen tým ve složení: Tereza Havlíčková, Julie Křenková, Sofie Nováková, Josef David a Ondřej Pavlis.
Celý projekt byl pro děti obrovskou zkušeností. Uvědomily si, jak je důležité poslouchat starší generace a nezapomínat na to, co prožily. Vyzkoušely si také mnoho profesí: scénárista, moderátor, kameraman, střihač, ale hlavně si osvojily schopnost naslouchat a vnímat svět z pohledu někoho jiného.
Chtěli bychom touto cestou poděkovat Hubertu Poulovi za to, že s námi do projektu šel a že nás nechal nahlédnout svého soukromí a podělil se s námi o svůj životní příběh.
PhDr. Dagmar Olbrich, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů
