Ledňáček je pták, kterého si nejspíš s jiným nespletete, ale ne příliš často se s ním potkáme. Bývá nazýván létající drahokam. Je jen o něco málo větší než vrabec. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak výrazně neliší. Mladí ptáci jsou jednotvárněji zbarveni a jejich opeření má zelenavější odstín.
Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe
Ledňáček říční je plachý a po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. V případě, že na jeho území vnikne konkurent, se skloní, začne pomalu kývat hlavou ze strany na stranu a roztahuje křídla. K soubojům dochází jen zřídkakdy, jeho podstatou je však shození jednoho z účastníků do vody a jeho přidržení pod ní. Tyto souboje se však téměř vždy obcházejí bez jakýchkoli vážných zranění
Živí se především menšími rybami,, které loví střemhlavým útokem pod vodou, ale v malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci.
Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod. Většinou bývá umístěna vysoko, v některých případech až 37 m nad hladinou, To ji chrání před vodou i případnými predátory např. lasičkami. V konečném stádiu nora může na délku měřit až půl metru a na jejím konci je malá komůrka. Pokud je na okraji hnízda trus, znamená to, že noru obývají mláďata. Hnízdo mláďata opouští po 23–27 dnech. V tomto období jsou velmi náchylná a kvůli promoknutí peří se často při pokusu o lov kořisti utopí. Dospělosti se tak dožívá průměrně jen 50 % z nich. Ve volné přírodě se dožívá průměrně sedm let.
Jeho let je rychlý a přímý (dokáže dosáhnout i rychlosti vyšší jak 45 km/h).
V ČR se ledňáček říční vyskytuje celoročně. Patří mezi silně ohrožené a tudíž i přísně chráněné druhy. Na území ČR totiž hnízdí pouze v počtu 300–700 párů, a to maximálně do nadmořské výšky 900 m. Vážnou hrozbu pro něj představuje také ničení přirozeného biotopu a nedostatek hnízdních míst.
Ledňáček byl Ptákem roku 2000.
