Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták.
Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které ji umožňují pohybovat se i ve větších hloubkách.
Je naprosto nezaměnitelná, ze spodní strany špinavě bílá a svrchu šedá s růžovožlutým zobákem tmavým pruhováním na krku, černými konci křídel a tmavými prodlouženými pery na hlavě.
Pohlaví se mezi sebou neliší, mladí ptáci jsou v porovnání s dospělci výrazně tmavší a z velké části postrádají bílé zbarvení krku a dlouhá tmavá pera na hlavě.
Létá s pomalými údery křídel, krk má přitom esovitě prohnutý a končetiny natažené. (Čápi mají krk natažený).
Ozývá se nejčastěji v letu,
Volavka popelavá patří mezi rozšířené a hojné zástupce volavek.
V Evropě jsou tažné zejména severní a východní populace, které táhnou směrem na jih, jedinci ve střední Evropě jsou většinou stálí.
Volavka popelavá je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích řek a mokřin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umělá jezírka v parcích. Za potravou často zalétává také na pole.
V ČR je nejhojnější volavkou. Vyskytuje se prakticky na celém jejím území od do 700m.n.m.
Jelikož byla v minulosti často lovena, na území mnoha států Evropy je v současné době chráněným druhem.
Převažující složkou v potravě volavky popelavé jsou ryby různé velikosti i mrtvé (preferuje), požírá však také obojživelníky, měkkýše a hmyz a jiné bezobratlé, malé ptáky a savce, občas plení i hnízda vodních ptáků, často loví hraboše na polích a tím je užitečná.
Podobně jako ostatní druhy volavek má svou speciální taktiku lovu. Bez pohybu stojí ve vodě nebo na souši a upřeně hledí na vodní hladinu nebo na zem a v případě, že se kořist přiblíží na vhodnou vzdálenost, se jí zmocňuje rychlým škubnutím krkem a většinou ji doslova harpunuje.
Volavka popelavá hnízdí většinou ve skupinách, které mohou být ve vhodných podmínkách i velmi početné. Hnízdo, které mívá v průměru téměř půl metru, staví v korunách vysokých stromů. Jeho základním stavebním materiálem jsou větve, zevnitř ho poté většinou vystýlá trávou. Ačkoli se sháněním stavebního materiálu většinově zabývá samec, hnízdo jako takové staví zejména samice. Na svá hnízdiště se páry vrací několik let po sobě, opuštěná hnízda volavek pak k hnízdění často využívají i jiné druhy ptáků.
