Tak šel čas – my a košíčky

Čas je veličina, kterou pramálo dokážeme a můžeme ovlivnit. Můžeme jej využít či promarnit, nechat jen tak plynout či žít naplno každou vteřinu.Čas je spravedlivý. Utíká všem stejně, jen naše vnímání jeho běhu je individuální.

Pojďme se ohlédnout, jak šel čas s námi a naším tvořením s „nahatými liánami“.

Ano, my a pedik.

Děti se s prací s tímto materiálem seznámily počátkem třetí třídy. Práce je zaujala a tak jsme ve sbližování pokračovali. Během loňského roku si ti, kteří se vyhnuli setkání s nemocí, vyrobily košíčky celkem čtyři. Košíčkové odpoledne jsme měli také na škole v přírodě, kam za námi dorazila i naše lektorka.

Děti se zdokonalovaly a tak koncem června přišla lákavá nabídka, zkusit ve čtvrté třídě typ košíčku náročnějšího, který většinou tvoří dospělí.

Tento školní rok jsme své prsty a mozek pilně trénovali a slibované rámové košíky zvané gondoly si před Velikonoci odnesli.

Koupené? Kdepak- vlastnoručně zhotovené.

Pro všechny to byla premiéra. Lektorky gondoly děti ještě neučily a děti je viděly úplně poprvé. Někteří jen věděli, že gondoly jsou loďky plující v Benátkách tak byli zvědaví, co že to vlastně budeme dělat.

Průvodkyněmi tvořivou cestou dětem byly Hanka z Domečku Hořovice a jejich třídní učitelka Martina.

Postupující čas je vidět nejen na dokonalejších košíčcích, ale i na jejich tvůrcích.

Jelikož děti byly velmi šikovné a zúčastnily se několika pedikových tvoření s krásnými výsledky, obdržely dnes Osvědčení o absolvování kurzu pletení košíčků.

Děti Osvědčení moc potěšilo, ještě víc však košíčky, které jim jejich tvořivé chvilky připomínají.

Tvořit nás opravdu baví.

Děkujeme rodičům za podporu.