Třída 4.C

Začátkem března si na nás udělal čas dědeček Sofie, pan RNDr. Štaffen. Přivezl s sebou velikou tašku plnou vzorků hornin a nerostů, o kterých nám vyprávěl spoustu zajímavostí. Maruška K.: „Bylo to povídání jenom pro naši třídu a moc si cením toho, že přijel z takové dálky, z Chocně. Přišlo mi vtipné, jak přinesl v tak malé tašce spousta kamenů.“ Emma: „Upřímně, mě horniny a nerosty moc nezajímají, ale tohle vyprávění bylo velmi hezké.“ (bez podpisu): Nakonec jsme dostali 65 miliard starý kámen a já se přiznám, že jsem ho ztratil… Matylda: „Bylo to moc pěkné povídání.“ Robin: „Pan Štaffen…

V únoru jsme se na týden vypravili do pravěku. Chodili jsme v pravěkých kostýmech, pracovali v tlupách a změnili si jména. V lavicích už neseděla Sofie, Lucka, Pája nebo Kríša, ale Dračice, Veselá nota, Vlk či Upovídaný. Za celý týden jsme stihli spoustu věcí. Mimo jiné např.: vyrobit náhrdelník z hlíny, navštívit pravěké jeskyně a zanechat v nich naše pravěké malby. Naučili jsme se pravěkou básničku, dozvěděli se spoustu zajímavostí ze života pravěkých lidí. Všichni jsme se těšili na závěrečný lov mamuta. Nebylo jednoduché na stádo mamutů narazit, protože někteří členové tlupy byli hluční. Nakonec se nám však podařilo mamuta…

V úterý 10. 1. jsem šli v rámci tělocviku bobovat na zahradu. A co na to děti? „Byla to hrozná sranda.“ „Ze začátku jsem se bál na boby nasednout, pak jsem se odhodlal a zkusil jsem to. Byla to zábava.“ „Chtěl bych tam jít ještě tak 20x.“ „Všichni se dobře bavili, smáli se a pokřikovali na sebe.“ “ Bylo to super! Škoda, že zazvonilo…“ “ Vážně bezva bobování, chtěla bych to takhle mít pořád.“ „Zkrátka bylo to skvělé.“

Za utržené peníze z vánočního jarmarku jsme si koupili stolní fotbálek. Hrajeme o přestávkách, které se nám zdají čím dál tím víc kratší 🙂  .