Třída 6.D

Dnes jsme se zúčastnili vzdělávacího projektu Edubus. Jedná se o mobilní polytechnickou laboratoř, díky které jsme mohli proniknout do tajemného světa chemie a fyziky. Náš program se jmenoval „Když je led suchý“. Přestože chemii ani fyziku ještě zcela neznáme, už teď víme, co to je suchý led, jaké má vlastnosti, jaký je jeho chemický vzorec, z čeho vzniká a hlavně k čemu všemu se využívá. Kromě toho jsme si vyzkoušeli celou řadu zajímavých a zároveň zábavných pokusů včetně měření koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu i v našem dechu, hašení ohně oxidem uhličitým a už také víme, jak se ve filmech…

Minulý týden třída 6.D slavila Elenčiny narozeniny. Spolužáci pro ni vymysleli milé překvapení v podobě medovníku a všichni jsme Elence k narozeninám i náležitě zazpívali. Elenka měla velkou radost a celá třída si pochutnala na sladkém dortíku.  

Z důvodu změny třídní učitelky Vás zveme na třídní schůzky dne 6.2. od 17:15h ve třídě 6.D (učebna C15).

V listopadu jsme se žáky navštívili Národní muzeum, abychom se zúčastnili vzdělávacího programu Biodiverzita zvířat. Jelikož jsme dorazili o něco dříve, měli jsme příležitost si prohlédnout Věstonickou venuši, která se do Národního muzea navrátila a o níž nám na dějepise již v loňském roce poutavě vyprávěla paní učitelka Strnadová. Když jsme se vynadívali, čekala na nás paní průvodkyně, s níž jsme prošli celou expozici živočichů, mnoho z nich jsme si zblízka prohlédli, a kdo poslouchal, něco se i dozvěděl. Národní muzeum je plné zajímavých expozic, a tak doufáme, že jsme v něm nebyli naposledy.

Tematické dny pokračují díky školnímu parlamentu i v letošním školním roce. V říjnu nás tak čekal Den strašidel. Pořádně jsme si tak vyzdobili třídu a oblékli se do děsivých kostýmů, v nichž jsme strávili celý den! Jak hrůzyplné to bylo, se můžete podívat v galerii.

V říjnu jsme se vydali do Werichovy vily na workshop s názvem Divadlo a výtvarné umění. Napřed nás čekala prohlídka vily, v níž pan Werich žil, tvořil a přijímal mnoho zajímavých návštěv. Něco jsme se o vile, Janu Werichovi i jeho tvorbě dozvěděli. Nejvíce nás zaujala jednak jeho pracovna, v níž to vypadalo, jako by tam ještě před nedávnem sedával, a jednak dveře vytvořené z filmových pásků. Pak už jsme se ale sami stali tvůrci, a to tvůrci kostýmů, scény a propagačních materiálů. Práce to nebyla jednoduchá, museli jsme zapojit veškerou svou hravost a kreativitu, ale poradili jsme si a…