Tento týden děti 4.B. A 4.D provázely pražské pověsti. Věnovali jsme se jim především v českém jazyce a výtvarné výchově. Pověsti nás vrátily i do vlastivědy prvního pololetí, kdy jsme se učili o dějinách.
Pracovali jsme s knihou Staré pověsti pražské od Adolfa Weniga. Z ní jsme poslouchali předčítané pověsti a s nimi pak pracovali.
Děti samostatně po malých skupinkách zpracovávaly přidělenou pověst, tu pak prezentovaly ostatním. K pověstem vytvářely ilustrace.
Pomyslnou třešničkou na dortu putováním starou Prahou s jejími legendami a bájemi bylo divadelní představení PRAŽSKÉ POVĚSTI.
V pátek jsme se vydali za nám již známými herci Evou Hruškovou a Janem Přeučilem.
Na představení jsme se těšili, neboť tyto osobnosti nás jako kouzelným proutkem přenášejí do „jiného světa“ a je nám s nimi moc dobře.
Jejich představení jsou hravá. Děti jen nesedí v hledišti, ale spolupracují s herci, zamýšlí se s nimi a dokonce i vstanou ze sedadel a stávají se součástí příběhů.
Eva Hrušková-herečka, zpěvačka a scénáristka, našla své životní poslání v „divadle pro děti“. Před dětmi cítí ve svém živlu, hraje si s nimi, zpívá a povídá. Děti její představení milují, protože je neodsuzuje do role pasivních diváků, ale naopak je zatahuje do děje, bere si je na jeviště a provokuje ke spolupráci. Její představení jsou pro malé diváky ojedinělým zážitkem. Je to žena, které se splnil dívčí sen – je to Popelka.
Jan Přeučil –herec známý z televize a více než stopadesáti filmů, se rád obrací k dětskému publiku a rozvíjí před ním své nezapomenutelné postavy Jiráska, Praotce Čecha, Krále a mnoho dalších – viz „Naše představení“.
Eva Hrušková s Janem Přeučilem společně založili loutkové divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila. Sám Jan Přeučil říká: „ Potřebujeme být v životě platní a toto divadlo mě i Evinku naplňuje. Má dobrou úroveň a hlavně nás to baví a vidíme odezvu u dětských diváků. Všechno je v našich rukou. Jaké si to uděláme, takové to máme. Spolupracují s námi třeba hudební skladatel Zdeněk Barták, nebo Jiří Chalupa, který kdysi dělal televizní Studio Kamarád.“
Napjatě jsme sledovali Šemíka zachraňujícího Horymíra, poslouchali o tajemstvích Pražského hradu, pobyli jsme ve Faustově domě. Ještě, že ďábel měl plné ruce…
Společně jsme si zazpívali i zatancovali.
Po představení jsme strávili chvilku ve společnosti herců.
A jelikož oni dávají v podobě svého umění dárek nám, my je chtěli také potěšit- dostali květiny a překvapení…
Společně se s námi vyfotografovali a tak máme na tento den velmi hezkou vzpomínku nejen ve formě zážitku.
24.3.2017
M.Václavková
