Červen se přiblížil ke své polovině a my se vydali na další celodenní výpravu za poznáním. Tentokrát se naším cílem stala Kouřim, Libodřice a Lipany.
Po příjezdu do Kouřimi jsme se vydali kousek za město k Lechovu kameni. Zde jsme si oživili naše znalosti starých pověstí českých, protáhli se po cestě autobusem, občerstvili se z batůžku a zobli si výborných čerstvých sluníčkových jahod, které děti dostaly od naší věrné průvodkyně paní Sladké. Byly opravdu sladké. Vrátili jsme se na náměstí, prohlédli si pamětní kámen na památku husitských události, pomníček připomínající, že kousek od Kouřimi v polích se nachází geografický střed Evropy. Pak měly děti chvilku volno na již při putování po černošických vilách slíbenou zmrzlinu.
Po dolízání jsme se sešli před kostelem svatého Štěpána, kde na nás již čekal nás průvodce. Provedl nás nádherným románskogotickým kostelem. Snoubí se v něm prvky gotiky, románského slohu a vše doplňuje nádherná, jedinečná výzdoba malbami. Chvílemi jsme si připadali, jako bychom se ocitli v kostelíku z pohádky. Opravdu stojí za to, jej navštívit. Pan průvodce byl velmi ochotný, vstřícný a znalý tohoto místa. Mohli jsme si zde i zazpívat. Abychom slyšeli, jak v těchto prostorách zní opravdový zpěv, uvolil se a zazpíval nám úryvek z žalmu. K naší velké radost zpíval text ne v latině nýbrž v jazyce českém, takže jsme mohli vnímat i obsah. Bylo to opravdu úchvatné a omamující. Pod kostelem je krypta svaté Kateřiny, která je jedinečná zejména svou výzdobou. Na jejím stropě je zobrazeno 24 andělů, z nichž každý třímá jiný hudební nástroj z doby, kdy krypta vznikla.
Po prohlídce kostela a krypty jsme se vyšplhali do zvonice, jejíž vnější zdi jsou zdobené sgrafiti ve tvaru obálek. Ve věži zvonice nás čekala rarita, kterou lze vidět jen ještě v Rovensku pod Troskami.
Jsou jí tzv.“rebelské zvony“. Zvony, které jsou srdcem vzhůru. Dnes jsou zde dva – větší svatý Štěpán a menší Marie. Pan průvodce nám barvitě popsal historii i způsob, jak se s těmito zvony zvoní. V dnešní době je jejich hlas slyšitelný jen několikrát do roka.
Druhou zastávkou dnešní výpravy byla malá vesnice Libodřice skrývající jedinečnou unikátní venkovskou kubistickou vilu nesoucí jméno po svém majiteli: Bauerova vila. Je to jediná vila tohoto typu u nás, která je ve venkovském prostředí a není ve městě. Jejím stavitelem je architekt evropského formátu Gočár, který ji postavil v letech 1912 – 1914. Dnes tato vila slouží jako muzeum kubizmu s je v ní jedinečná sbírka evropského kubistického nádobí. Vilu jsme si společně s paní průvodkyní prohlédli. Viděli jsme obrazy, nábytek, nádobí, svítidla, hodiny a tapety čí výmalby v tomto stylu. K velké radosti nejen dětí rostly na zahradě u vily třešně a my si směli
natrhat. Kluci si zahráli fotbálek, holky vystřihly pár hvězd, občerstvili jsme se a vydali se dále.
Poslední dnešní zastávkou se stala mohyla v Lipanech připomínající střet husitských vojsk. Přečetli jsme si a připomenuli události vážící se k tomuto místu. Děti se protáhly a plni dojmů a zralých červnových plodů jsme se vydali k domovu.
Dnešní výprava byla velmi pestrá, bohatá na zážitky obohacující všechny naše smysly.
Moc se nám líbila.
