Zvítězili jsme v projektu Příběhy našich sousedů

Ve středu 16. března hostilo Club kino Příběhy našich sousedů. Projekt, ve kterém žákovské týmy dokumentují osudy jimi vybraného pamětníka, tradičně končí slavnostním večerem. Letos už naštěstí bylo možné potkat se osobně a podívat se, jak si jednotlivé týmy s náročným úkolem poradily. Náš tým ve složení: Denisa Dítětová, Antonín Hicks, Jan Schmidt, Terezie Šmídová a Thalia Teke (pod pedagogickým vedením M.Šlesingerové) si pro diváky připravil i krátké klavírní vystoupení, při kterém představil dílo našeho spoluobčana pana Vladimíra Douska. Příběh pana Douska děti inspiroval k jejich vlastní tvorbě, uvědomily si, že i pro ně život v okolí Berounky hodně znamená a mají s ní spojeno mnoho vzpomínek. Na závěr nesměl chybět dort a blahopřání panu Douskovi k jeho letošnímu jubileu.

Děti daly projektu nejen všechny své síly, ale i kus svého srdce, což bylo jasně vidět. Porota jejich výkon ocenila a ohodnotila jejich projekt jako jasně nejlepší.

Podívejte se sami, co vše děti vytvořily:

Jan Schmidt – koláž

Berounka

Denisa Dítětová

V té naší krásné řece

voda přes kameny teče

Vážky, brouci, pavouci

v tichu řeky žijí si

Pod modravou oblohou

sova houká, rybky plavou

Loďka v klidu plující

děti v řece hrají si

I když svět se točí dál

jako pestrobarevný bál

Berounka nás vždy přivítá

I když je v zimě ledem pokrytá

V dětství u Berounky si hrál

v dospělosti se tam i zamiloval

Vladimír Dousek

náš soused, patron Berounky

Naše Berounka

Terezie Šmídová

Berounka je řeka, která měří 183 km. V porovnání s naší nejdelší řekou Vltavou je sice trochu krátká, ale na její krásy nemá žádná. Ona totiž dává takový příjemný pocit domova, klidu a bezpečí. Za tímto pocitem samozřejmě nestojí jenom sama řeka, ale i příroda, která ji obklopuje.

Brdská vrchovina i její krásné, tiché lesy, co zdobí její kopce, Hladká skála, co se tyčí nad řekou a mosty, které se táhnou přes řeku. Myslím, že my lidé tady z Poberouní máme díky řece mnoho vzpomínek. Některé jsou možná lepší, některé asi i horší, ale pro nás navždy budou vyhrávat ty lepší z nich.

Nedokážu si ani představit, kolik životů řeka ovlivnila, kolik lidí u řeky potkalo své životní partnery a dobré kamarády nebo se naučili v řece plavat a jezdit na kánoích. Řeka toho musela zažít spousty a také sdílet mnoho vzpomínek s obyvateli Poberouní.

Berounce se také přezdívá Stará řeka kvůli tomu, že nikde nepramení, místo toho vzniká z dalších čtyř řek, které se spojí v jednu a stvoří naši milovanou Berounku.

Řeka také protéká Českým krasem a stará se o to, aby příroda měla dostatek vody a zůstávala krásná a živá. Musíme ji proto střežit pro další generace, aby ona a její okolí zůstávalo barevné a plné života jako je dnes. Berounka je tady s námi už hodně, hodně dlouho a doprovází nás našimi životy, jako to dělávala těm před námi. Doufejme, že tady bude ještě nějaký čas a povede i životy generací po nás stejně dobře, jako vedla nás.

Antonín Hicks – série fotografií: